Charakteristika obce

            Šanov je obcí příhraniční ve východní části Zlínského kraje. Leží na pomezí Moravy a Slovenska a část jeho katastrální hranice je současně státní hranicí České republiky. Vesnice se nachází v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty v sedle potoků Šanovec a Rokytenka, které se na jižním okraji obce spojují v Rokytenku, v průměrné nadmořské výšce 415 metrů nad mořem. Obec je v údolí kryta třemi vrchy. Na východě se tyčí Smolenka 632 m n. m., jižním směrem Na koncích 652 m n. m. a na jihozápadě Klemůvka 643 m n. m. Na západní straně je již nižší vrchol Kozice 512 m n. m. Severní strana je otevřena a odtéká tudy Rokytenka, která za Rokytnicí vtéká do Vláry. Katastrálně sousedí s obcemi Slavičín - Hrádek, Rokytnice, Jestřabí, Hostětín, Pitín a na slovenské straně Horná Súča.

 

            Katastr je charakteristický mohutnými masívy lesů, které z celkové výměry 907 ha tvoří 514 ha, plochami luk, pastvin a zahrad, které lemují zastavěnou část obce a tvoří přechodný prvek mezi obytnou zástavbou a lesy. V současném půdorysu obce je znatelné její původní jádro v podobě návsi v centrální části zastavěného údolí. Zde je patrný původní charakter zhuštěné zástavby se štíty domů orientovanými do ulice a řadou zachovalých roubených objektů. Odtud se pak obec rozrůstala podél potoka nejprve jižním a teprve ve 20. století i severním směrem. Z této zástavby pak částečně vybočují místní komunikace, podél kterých vyrůstala zástavba nejnovější s velkými stavebními parcelami s objekty napodobujícími městskou zástavbu. V jižní části katastru pak tato kompaktní zástavba přerůstá v pasekářský typ osídlení, který se vine směrem ke státní hranici. Novou dominantou obce se v posledních letech stala kaple, která je umístěna nad vesnicí na východním svahu v trati "Hrabina". Šanov není průjezdnou obcí, silnice vedoucí od lesní křižovatky cest "Křížné" na Slavičín, Rokytnici a Hostětín zde končí. 

            V současné době (ke dni 1. lednu 2001) má obec 544 obyvatel a 201 domovních čísel. Z nich 11 domů bylo již zbouráno a 7 domů je neobydlených. Některé objekty v obci jsou využívány k rekreaci jako chalupy či chaty. Většina ekonomicky aktivních osob byla dříve zaměstnána v průmyslu (zejména v podnicích Vlárské strojírny a Svit Slavičín) nebo na JZD Vlára. Po roce 1990 se podstatně zhoršily podmínky pro zaměstnanost. Mnoho lidí změnilo své zaměstnání, za kterým mnohdy dojíždějí do Slavičína, Luhačovic, Zlína a dále po celé republice i do zahraničí. Hodně obyvatel začalo soukromně podnikat. Ke konci roku 2000 mělo živnostenský list 41 obyvatel. Na úřadu práce bylo ke konci roku 2000 evidováno 10 % nezaměstnaných místních občanů. Počet obyvatel byl po celé 20. století stabilní, obyvatelstvo však stárne, mladí lidé z vesnice mnohdy odcházejí za prací a bydlením do měst. Každým rokem se rodí stále méně dětí (V roce 2000 se zde poprvé v novodobé historii nenarodilo žádné dítě). V hovorové řeči se valašské nářečí mísí se slováckým i slovenským. Kroj se v obci nezachoval, zachovaly se však mnohé lidové zvyky a tradice. 

            Území geologicky náleží paleogenu (staršímu terciéru) a to flyšovému pásmu, které je prostoupeno úzkými pruhy křídového útvaru. V katastru se nachází hnědé půdy a kyselé hnědé půdy na usazeninách karpatského flyše. Tyto půdy jsou středně těžké až těžké, většinou štěrkovité a středně zásobené vláhou. Dále se zde vyskytují svažité půdy s různou štěrkovitostí a kamenitostí, s vláhovými poměry závislými na srážkách. V údolí podél vodoteče se pak nachází půdy glejové, zrašelinělé, středně těžké až velmi těžké, částečně zamokřené. Orné plochy na svazích jsou silně erozně ohrožené. Z minerálů se zde vyskytuje hlavně pískovec, v jehož puklinách lze nalézt kalcit, limonit (povlaky a impregnace pískovce i zemitý drobivý práškovitý "železný okr"), manganomelan, pyrit či zrnka glaukonitu. Klimatická oblast je zde mírně teplá a vlhká s průměrnou roční teplotou mezi 6 a 7 °C. Během roku převládají jižní větry, řidčeji vane vítr severní. Průměrný roční úhrn srážek se zde pohybuje kolem 700 mm. V zimním období jsou vydatné sněhové srážky a sníh se zde drží do března. Vysoká lesnatá krajina rozprostírající se po hřebenech kolem obce je vydatnou přírodní zásobárnou kvalitní pitné vody. Voda je poměrně tvrdá, obsahuje hydrogenuhličitan vápenatý, ale minimum dusičnanů a dusitanů, takže je vhodná i pro kojence. Vyvěrající studánky svědčí o velké zásobě spodních vod, která zásobuje z vodovodů téměř celou vesnici a také je odváděna několika silnými potrubími z rezervoárů do Slavičína. Pod obcí je velká vodní nádrž sloužící jako rezervoár pitné vody. 

            Od 90. let stále více ubývá obdělávaných polí a mnoho pozemků je pouze zatravněno. Zatravněné plochy však nabízejí možnost chovu dobytka masového typu. Úrodnost půdy a její další vlastnosti se zlepšují hnojením, vápněním a zaoráváním zeleného hnojení. Přebytek vody v jílovité zemině byl částečně odstraněn odvodněním v období socializace zemědělství v obci. Zemědělské družstvo zde již nehospodaří. V oblasti zemědělství zde podniká již jen několik jednotlivců. Objekty bývalého družstva využívá dnes soukromý podnikatel. Členitost pozemků ztěžuje obdělávání půdy. Z obilovin se nejvíce pěstuje pšenice, žito a ječmen. Z okopanin hlavně brambory a krmná řepa. Velká je rozloha luk a pastvin. V zahradách a sadech se pěstují jabloně, švestky, hrušně, třešně, ořešáky, řidčeji višně a mirabelky. Velmi rozšířené je pěstování rybízu, angreštu a malin. Ovoce se v domácnostech zavařuje nebo suší. Ze švestek se pálí slivovice a vaří povidla. Stále více se v předzahrádkách objevují okrasné dřeviny a na obecních prostranstvích je vysazována veřejná zeleň. Z domácích zvířat jsou v soukromých hospodářstvích nejvíce chována prasata, slepice a králíci, méně pak krávy, ovce, husy, kachny a krůty. Někteří občané chovají i koně. V obci je poměrně rozšířeno včelaření. 

            Lesy jsou tady převážně smíšené, četně zastoupené především smrkem a bukem, dále borovicí, dubem, habrem a modřínem. Doplňujícími dřevinami jsou zde plané třešně, břízy, lípy a javor. Na mokrých stanovištích je častý jasan a javor. Mnohé stromy svým stářím a velikostí udivují a budí respekt. Přímo v blízkosti návsi byla vyhlášena za památný strom přes 200 let stará lípa srdčitá s obvodem 519 cm. V lesích hospodaří místní singulární společnost a soukromí majitelé. Z lesní zvěře je zde velký počet srnčí zvěře, dominantou však jsou divoká prasata a jeleni. Úbytek zaznamenal kdysi hojný počet bažantů, koroptví a zajíců. Přesto je lze v poslední době často spatřit. Hojně se zde vyskytuje liška, kuna lesní, kuna skalní a také jezevec. Poslední divoká kočka byla na šanovsku ulovena během okupace, v roce 1974 se zde také vyskytoval medvěd. Z ptáků je zde možno spatřit káně lesní a káně rousnou, v lesích hnízdí čáp černý. V zimě se při svých tazích Evropou zastavují hejna brkoslavů na stromech nad obcí. V lesích je slyšet zpěvné ptactvo, kukání kukaček a ťukání datlů či strakapoudů. Do potoků nasazují rybáři pstruhy potoční, kvalita vody se zlepšuje, protože uprostřed obce je možné zpozorovat ondatru pižmovou. Za vlhkého počasí lze spatřit užovku, četné druhy žab nebo mloka skvrnitého. V létě lze pozorovat množství znovu se rozšiřujících druhů motýlů a brouků. Za letních nocích létají netopýři. V lesích jsou desítky velkých mravenišť lesních mravenců. Bohatá je flóra bělokarpatských luk čítající stovky druhů rostlin, z nichž mnohé jsou přísně chráněné. Z jara je velmi častý podběl, devětsil, plicník lékařský, prvosenka jarní a blatouch. V letním období jsou louky pokryty žlutým kobercem z pampelišek. V lesích roste hojně sasanka hajní a violka vonná. Lesy jsou bohaté na všechny druhy hub, lesní jahody, maliny, ostružiny a lískové oříšky. Roste zde bohatě kapradí, vraní oko i lýkovec. V jižní části katastru jsou rozšířeny jalovce, šípky a hloh. Skutečnou raritou v České republice je zde rostoucí mochna drobnokvětá, podobná jahodníku, která se vyskytuje pouze v oblasti Šanova, Rokytnice a Štítné. Na lukách se začínají objevovat i květy lilií zlatohlavých a orlíčku. Na dnes již neobhospodařovaných polích se začínají objevovat kromě plevelů i mnohé druhy rostlin, dříve příliš nerozšířené. 

            Dopravní spojení s okolními obcemi zajišťuje v současné době autobusy firma ČSAD Vsetín. V katastru obce se nachází tři autobusové zastávky s čekárnou na "Křížných" a novou čekárnou na návsi. Mnozí občané dojíždějí za zaměstnáním osobními vozidly. Obec nemá přímé vlakové spojení, nejbližší vlaková zastávka je v Hostětíně a nádraží v Hrádku. V posledních letech se díky digitalizaci telefonních ústředen zlepšila telefonizace obce. Šanov patří do UTO Valašské Klobouky (s předčíslím 0636 - stav před přečíslováním v roce 2001). V obci je také zřízen telefonní automat. Také telefonní signál mobilních operátorů pokrývá oblast Šanova, nejlepší podmínky příjmu má Paegas (stav k 1. 1. 2001). Nejbližší pošta v Hrádku byla z důvodu reorganizace zrušena a nyní ji nahradila pošta ve Slavičíně (PSČ 763 21). 

            Zásobování občanů potravinami a některými průmyslovými výrobky zajišťují v obci dvě prodejny. Další provozovnou je hostinec se sálem. V obci se nachází budova školy, ve které je umístěna neúplná základní škola se 2 třídami (patří k ní odloučená pracoviště v Rokytnici a v Divnicích), dále školní družina a školní jídelna. V roce 1993 sem byla přemístěna také mateřská škola. Bývalý objekt školky byl zpočátku využíván Policií ČR jako služebna pohraniční policie, později jej využívali podnikatelé. V současné době slouží především k pořádání společenských akcí a rodinných oslav. Starší žáci dojíždějí do úplné Základní školy ve Slavičíně. V obci je vybudován veřejný vodovod, jen část občanů čerpá vodu z vlastních studní. Velký pokrok zaznamenala obec Šanov v oblasti ekologie. Všechny domácnosti ukládají odpad do popelnic. Recyklovatelný odpad, jako je sklo, papír a plasty, se třídí. V obci jsou dále instalovány dva kontejnery na větší odpad. Probíhá sběr železa, baterií, starých spotřebičů a dalšího nebezpečného odpadu. Svoz zajišťuje firma RUMPOLD z Uherského Brodu. Ovzduší v obci se stalo hlavně v zimních měsících čistějším díky úplné plynofikaci obce v roce 1998. Veřejná kanalizace je v obci vybudována jen z třetiny a bez napojení na čističku odpadních vod. Ta však bude v nejbližší době spolu s dokončením kanalizace vybudována, což povede k větší ochraně vodních zdrojů a čistotě vody v potoce. 

            Ke sportovnímu vyžití slouží nově vybudované fotbalové hřiště "Kopánka", které se nachází v lesní trati "Hrabina". Zde svá fotbalová utkání sehrávají družstva mužů a dorostenců SK Sokol Šanov. Pro děti bylo v trati "Dělnice" vybudováno dětské sportovní hřiště s osvětlením, u budovy hasičské zbrojnice houpačky a kolotoč a na horním konci obce další dětská houpačka. V zimním období je využívána lyžaři a běžkaři ubytovna a lyžařský vlek SK Sokol Šanov umístěné v trati "Klemůvky". Obec se stává zajímavou pro turisty, kteří ji mohou navštívit pěšky nebo v zimě na běžkách po zelené turistické značce vedoucí z hřebene Bílých Karpat od rozcestí "Na koncích" do Slavičína. Cyklisté využívají nově vybudované Bojkovické naučné cyklostezky, která vede přes Šanov. V okolí Šanova se v minulosti každoročně pořádaly dětské tábory. Kulturní vyžití občanů je možné při společenských akcích zejména v sále pohostinství a v letních měsících na výletišti s posezením a tanečním kruhem. V budově obecního úřadu stále pracuje místní knihovna. V obci dnes pracují aktivně členové SK Sokol, hasiči, myslivci a včelaři. V budově hasičské zbrojnice je umístěna klubovna pro mládež, místnost s mandlem a donedávna byl ve věži zvon, který se nyní nachází v kapli. Hudebně zde působí také místní dechová kapela a několik jednotlivců. Občané i přes rozdělení ČR a SR udržují dobré vztahy se slovenskými občany, se kterými se při různých akcích vzájemně navštěvují. Blízkost státní hranice neměla však dosud vliv na bezpečnost obyvatel obce. Utečenci pro přílišnou nedostupnost státní hranice v katastru Šanova zde hranici nepřekračují. Pohraniční policie situaci na hranici pravidelně monitoruje. Současným starostou obce je Alois Krejčí, v obci pracuje 9 členů obecního zastupitelstva v 5 komisích a jedna administrativní pracovnice.

            Roku 2001 byl obci Poslaneckou sněmovnou parlamentu ČR udělen znak obce a prapor obce. Obec je přifařena k Pitínu, kde jsou v kostele sv. Stanislava slouženy bohoslužby pro občany Šanova, Pitína a Hostětína. V Pitíně se také nachází místo posledního odpočinku mnoha generací obyvatel Šanova. Od vybudování kaple v Šanově jsou právě zde slouženy dvakrát měsíčně bohoslužby, dále jsou zde konány svatby a také poslední rozloučení se zemřelými. Z památek se v Šanově zachoval kamenný kříž z první poloviny 19. století. Památkově chráněna je také roubená stodola u č. 25 jako ukázka lidové architektury. U školy se nachází pomník padlým a obětem první a druhé světové války a americkým letcům, kteří zde zahynuli při letecké bitvě za druhé světové války. V obci je patrno mnoho pozůstatků lidové vesnické architektury. Nemocnice s poliklinikou je ve Slavičíně, ve které se také nachází zdravotnická zařízení obvodních, zubních a některých specializovaných lékařů, lůžková část pro nemocné a středisko rychlé záchranné služby. Porodnice byla přemístěna ze Slavičína do Zlína. Rovněž orgány státní správy jsou pro občany Šanova ve Slavičíně. Nachází se zde matrika, Policie ČR, úřad práce a stavební úřad. Ve Slavičíně jsou mnohé banky a pojišťovny. Finanční úřad a katastrální úřad sídlí ve Valašských Kloboukách. Ve Zlíně je pak okresní soud a státní zastupitelství.
            Od 1. ledna 2003 jsou pro Šanov pověřenou obcí 3. stupně Luhačovice.