Znak a prapor obce

V polovině 16. století Šanov přešel pod správu světlovského, později novosvětlovského panství, kde zůstal až do roku 1848. Pro samotný Šanov bylo důležité období vlády hrabat ze Saint Julien (1750 - 1803), za nichž v roce 1758 získal obecní pečeť.

Na základě této skutečnosti postupoval heraldik Miroslav J. V. Pavlů, který navrhl v roce 2000 pro obec Šanov znak a prapor.

Za pečetní symbol obce byl zvolen lev z rodového erbu hrabat ze Saint Julien,  držící  v  tlapách  pravděpodobně   heraldickou  růži,  rovněž  převzatou z jejich hraběcího erbu. V opise majuskulou čteme - SIGI. DES. TORF. SSENAV. 1758. Několik otisků starého typáře se dochovalo v Matrice výnosu pozemkového pro obec Šanov, z roku 1820 (MZA Brno, prac. Kunštát, fond D7, sign. Z 109). Jelikož šanovští náleželi vždy k pitínské farnosti, záhy došlo ke změně pečetního znamení, kterým se stala postava sv. Stanislava, patrona pitínského kostela (otisky jsou v majetku obce). Těchto obou dochovaných sfragistických dokladů bylo použito pro nový návrh znaku.

Červený korunovaný lev hrabat Saint Julien ve stříbrném štítě (na pečeti byl lev nekorunovaný) stojí na zeleném návrší  (symbol  okolní lesnaté krajiny) a v tlapách drží (namísto na pečeti nejasné růže) postavený modrý meč se zlatým jílcem (atribut sv. Stanislava). Protože obec ležela blízko někdejší uherské hranice, v tzv. „nárazníkovém pásmu", lev s mečem vhodně symbolizuje též ochranu hranic (ještě v nedávné minulosti bývala v Šanově, tentokrát na hranici se Slovenskem, celní a finanční pohraniční stráž).

Prapor  tvoří  žerďový  bílý  klín  s vrcholem  ve  středu  vlajícího  okraje a horní červené a dolní zelené trojúhelníkové pole. V klínu je umístěn vodorovně modrý meč se žlutým jílcem natočený hrotem k vlajícímu okraji. Poměr šířky k délce praporu je 2 : 3.

Ü Hlavní menu